Z francouzského slova le parkour, či volně přeložené znamená umění pohybu. Tento sport vznikl ve Francii a jde v podstate o kombinaci velkého množství jiných sportů: horolezectví, streetových sportů, bojových umění, akrobacie, gymnastiky atd. Jde o to pohybovat se v jakémkoli prostoru a překonávat překážky pokud možno nejplynulejším a nejhezčím  stylem. Zjednodušeně možno říci, že parkourista se snaží dostat z bodu A do bodu B co nejpřímější cestou překonávajíc vše, co má v cestě a dá se překonat. Většinou se parkour spojuje s městským prostředím, které poskytuje dostatek překážek na trénování.
Jednou z hlavních předností tohoto sportu je, že k jeho vykonávání nepotřebujete žádné speciální vybavení, stačí jen dobré běžecké nebo sportovní topánky.
Parkour je nejčastější formou pohybu, kde se člověk snaží překážky ne obcházet, ale naopak překonávat. Schody, zábradlí, komínky a komíny, kolmé stěny, to vše se dá překonat i bez pomůcek, jen vlastní šikovností a mrštností. Tam kde jiní vidí překážku, my vidíme cestu...
V našich městech by neměl být problém najít dostatek překážek na tento sport, přece jen jungle našich sídlišť často skrývá fakt dobré místa, je třeba jen chodit s otevřenýma očima a začít se dívat na věci trochu jinak.

I když je parkour náročný na trénování, může free running (jak se parkour také nazývá) vyzkoušet takřka každý. Každý si může stanovit sám svoje hranice a nemusí to být právě zdolávání kolmých stěn. Tento sport rozvíjí jak fyzickou kondičku, výdrž a mrštnost, tak i mentální schopnosti. Schopnost odhadnout svoje síly, schopnost překonat svůj vlastní strach a tím samého sebe, schopnost koncentrace, schopnost udržet rovnováhu.

Každý parkour by se měl začít důkladným strečingem a toto je zdůrazňované na každé stránce o parkoure. Když jdete zatěžovat celé tělo, je třeba si ho před samotným během řádně rozhýbat, protáhnout svaly a šlachy. Samozřejmostí jsou dobré běžecké topánky, které je možno doplnit i o antišokové vložky do topánek. Ono parkour je fajn sport, ale to neznamená, že si zato hned musíme zlámat kolena. Je to přesně jako při každém jiném extrémním sportě, většina lidí nepoužívá chrániče. Jakmile někdo odmítá chrániče a záleží mu na tom, jak bude vypadat, potom by určitě neměl dělat podobný sport. Ochranu zdraví zdůrazňuji z jediného důvodu: aby jste měli z parkouru radost a nemuseli skončit předpovídáním počasí svými klouby. Neboť o tom parkour je, o radosti z nevázaného pohybu.

Parkour v žádném případě není adrenalinový ani extrémní sport. Extrémním ho dělají jen lidé, kteří buď neumí správně odhadnout svoje sily a přeženou to, nebo nesprávně pochopili podstatu této disciplíny. Parkour v žádném případě není o machrování, o extrémních skocích po budovách anebo měření si sil s druhými v skákaní po vlacích.